O svatém Matouši

Promluv, milý Ježíši,
tvůj hlas žádám slyšeti,
kdo tvůj libý hlas slyší,
má jistě nač pomněti.

Slova tvá jsou jen střely
lásky k srdcím střílicí,
blaze koho prostřelí,
neb jsou obžívující.

Jedna z těch střel celníka
Mathouše prostřelila,
Kristova učedlníka
z hříšného učiníla.

Neb jak slovo tvé řečí
"Poď za mnou!" byl uslyšel,
opustiv světské věcí,
za tebou s radosti šel.

A který po marnosti
světské nedávno toužil,
jatý slov tvých sladkostí,
tobě samému sloužil.

Ach, jesli jedna střela
mohla jej tak raniti,
co tvá jedna řeč celá
nemůže způsobiti?

Slušně tehdy, můj Kriste,
tvůj hlas žádám slyšeti:
mé potěšení jisté,
nerač mně oslyšeti.

Aspoň jedno slovíčko
rač ke mně promluviti,
tvou střelou mé srdéčko
raň, dej za sebou jíti.