Píseň o svatém Matěji apoštolu

Jak nestíhlí, jak divní
jsou Boží soudové,
jak od lidských rozdílní
jeho jsou cílove!

K řádu apoštolskému
Jidáše povolal,
o němž, že k nešťastnému
konci příjde, poznal.

Dlouho při sobě choval
Jidáše zlostného,
však apoštolskou choval
slávu pro jiného.

Ten jest byl Matěj svatý
z počtu Kristového,
muž v svatosti bohatý
od věku mladého.

Neb na místě Jidáše,
an z dvanácti ubyl,
apoštol Mesiáše
losem vyvolen byl.

Pak v židovské krajině
KRISTA zveleboval,
veliké divy čině,
mnohé obracoval.

Až závisti židovskou
křivě obžalován
a pro víru křesťanskou
byl jest kamenován.

Potom sťat, v stětí hlavy
na zemi dosloužil,
korunu věčné slávy
na nebi zasloužil.

Proč Jidáš padl, stál Matěj,
nezpytůj, křesťane.
Rci: Ve všem spravedlivej
tvůj soud jest, ó Pane!

Kdokoli se zdáš státi,
netroufej sám sobě,
soudův Božích se báti
sluší v každé době.

Kdo stojí, muž padnouti
s Jidášem proklatým.
Ty nedej se svrhnouti,
stůj s Matějem svatým!