Česká Mariánská Muzika

Jeho Eminenci Nejdůstojnějšímu
Knížeti a pánu, panu
Arnoštu Vojtěchovi z Harrachu
Kardinálovi Svaté Římské církve titulu Sv. Praxedy,
Arcibiskupovi pražskému, papežskému legátu, tajnému radovi
Jeho císařského Veličenstva, Primasovi Království Českého,
Nejvyššímu generálnímu představenému Řádu Křížovníků
s Červenou Hvězdou v čechách, na Moravě, ve Slezsku a Polsku, atd.,
Pánu, panu vždy nejvýše ctěnému.

Český lid, nejjasnější kníže, podivně lnoucí povahou svého rodu k písním své vlasti, byv v minulém století nakažen nejedním bludem, dal se svést sladkými nápěvy jako had syčících šálivých vlků do cizích ovčinců k své vlastní záhubě. Aby po tom všem ochotněji poslechl pouze hlas svého nejvyššího pastýře Krista, složila na radu zbožných lidí domácí Clio tento nový mariánský zpěvník, vypravující o tajemstvích života Kristova, svaté Panny a posmrtného života. Aby ho mohly používat jak všechny mariánské družiny, tak farní obce, byl složen v mateřském jazyku a v lahodnějším slohu a byly k němu zatím připojeny noty podle dnešních hudebních zákonů, nikoliv však změkčile, nýbrž tak, aby se lépe hodily pro jednolitý čtyřhlasý sbor. Komu jinému bychom nabídli tuto prvotinu posvátného básnictví, která má být obětována vlasti, a zvláště Bohu, než Tobě, nejvyššímu knězi, primasovi království, arcibiskupovi kléru a metropolitovi biskupů? Komu a do čího sluchu bychom měli vložit tuto novou pastýřskou píseň, ne-li do Tvého, pastýřský kníže? Až uvidíme, naplněni nejhlubší úctou k Tvé vladařské berle a purpuru Tvého roucha, že tento národní zpěvník bude milý Tvému zraku a příjemný Tvému sluchu, teprve pak budeme moci s radostí zapět písně Páně v naší zemi.

O Tvou přízeň prosí Tvé nejvzácnější Jasnosti vždy oddaný
Seminář Sv. Václava Tovaryšstva Ježíšova v Praze.

KRÁTKÁ SPRÁVA OD AUTORA K POBOŽNÉMU TĚCHTO PÍSNIČEK SPĚVÁKU

Rozuměj, laskavý a pobožný spěváku, že tyto melodie na následující písničky co nejsprostějí na čtyry hlasy a některé na pět hlasův sem zkomponoval, tak aby je ke cti a chvále Boží, blahoslavené Panně Mariji a naposled ku potěšení dušičkám v očistci netoliko v vzáctných městech od dobrých muzikantův, ale také v nejsprostějších městečkách od sprostných kantorův spívati a užívati se mohli. Pročež při začátku (však jestli se komu líbí) až do první čáry může jeden, totiž dyškant aneb týž dyškant v tenoru sám jediný spívati, jiní pak zase po něm na čtyry hlasy repetyrovati od druhé čáry k třetí, a tak vždy až do konce jeden napřed, jiní po něm spívati mohou.
Mezitím, můj laskavý a pobožný spěváku, přijmi tuto krátkou správu ode mne a co spívati budeš, to pobožně spytůj, co jak spytuješ, to k srdci tvému připusť a dobře se měj.