Druhé nepoškvrněné početí Rodičky Boží

Právě, že jsi nejkrásnější,
jsi Maria nejčistější
a poškvrna není v tobě,
samou máš čistotu v sobě!

Tvůj jest byla Eva matka
obraz, než kousla do jablka:
jsa v první své nevinnosti,
v první neporušenosti.

Z čisté kosti kost jest byla,
když žena muži přibyla:
tělo tělu nápodobné,
s rovnou čistotou ozdobné.

Maria, neporušené,
žádnou poškvrnou smíšené
i při početí's dostala
tělo, v němžs čistá zůstala.

Ó přešťastná matko Anno,
přečistého stříbra vanno,
z tebe, Slunce předcházíce,
pošla Maria Dennice!

Vitej, Světlonoši světa:
učiň, ať jest ze tmy veta.
Předcházej, jítro, poledne,
blyšť se divného vedlé dne.

Anjelové, pravdu pravte,
svědectví vaše vypravte.
Zdaliž tyto první kroky
nejsou samy pouhy skoky?

Kráčej, Kněžno, čas jest, kráčej,
k nám vinšovaná dokráčej!
Když ty tvé poznáš šlapěje,
svět hned se míle zasměje.

Zhotoví plenky, obvinku,
všecko pěkné, též kolíbku,
a bude se k narození
chystati vše přirození.