Druhá o svaté a nerozdílné Trojici

Chvalmež Boha všemocného,
v Trojici nerozdílného,
naň sluší všeliká čest,
neb všech věcí původ jest.
Chvála tobě, Bože náš,
jenž všecko v své moci máš!

Chvalmež Otče nebeského,
jenž Syna sobě rovného
v božství, slávě, mocností
zplozuje od věčnosti.
Chvála tobě Otče náš,
mocný Stvořiteli náš!

Jedinkým slovem tvé moci
učinil jsi všecky věcí,
nic tobě nemožného
není neb nesnadného.
Ó Bože všemohoucí,
buď chválen dnem i noci!

Tys v nebi kůry andělské,
v světě pokolení lidské
stvořil, by ti sloužili,
na věky s tebou byli.
Buď tobě z toho chvála
věčná a neskonalá!

Chvalmež všickni Boha Syna,
jemuž podstata jediná
jest s Otcem Stvořitelem
i Duchem Těšitelem.
Chvála všemohoucímu
věčně vše vědoucímu!

Pravý Bože na výsosti,
předivný jsi v tvé moudrosti,
kterouž všecko spatřuješ,
v nebi, v zemi spravuješ.
Chvála tobě, Pane náš,
jenž sám všecky věcí znáš!

Celého světa stvoření
v nesčislném proměnění
pošlo jest z tvé moudrosti,
budižť chvála s vděčností.
Chválen buď, Synu Boží,
tvá čest ať se vždy množí!

Chvalmež i Ducha svatého,
velebme dobrotu jeho,
kterouž všem prokazuje,
dary své uděluje.
Tobě, BOŽE milosti,
chvála buď na věčností!

Skrze všeliké stvoření
ukazuje se na zemí
věčná tvá moc i božství,
moudrost, dobrota, panství.
Všecko tě vychvaluje,
tvou slávu vyjevuje.

Když tebe právě poznají,
v tobě naději skládají,
nebs ty věčná dobrota,
přivodíš do života.
Ó BOŽE dobrotivý,
budiž nám milostivý!