Mariánský rytíř

Z celého srdce miluji,
tebe, Maria, miluji:
po Bohu tebe miluji
a nadevšecko miluji.

Tuto mou věz, světe, lásku
a neměj v ni žádnou částku.
Mariji srdce daruji
a od tebe se vzdaluji.

Nic mně od ni nerozloučí,
tak mně šlechetnost poroučí,
její na věky zůstávám,
ji milovat nepřestávám.

Hotov jsem všecko trpěti,
do lvův jámy vhozen býti,
ať mne pohltnou dokonce,
z toho se raduji konce.

Neb tak pravým milovníkem
a rytířským zápasníkem
poznán budu, když do nebe
k Panně půjdu, zapřev sebe.

Tak jest. Na to sem já se dal,
abych vše kříže na se vzal,
voda, oheň nezastraší,
nože, břitvy neodstraší.

Nikdy žádný tak statečně
nešel a kráčel bezpečně
po květném poli a lukách
jako jaspis všechněch mukách.

Rozmazaný ten bojovník,
neupřímný ten milovník,
který jediné v rozkoši
své lásky zakládá zboží.

S tím se vždycky honositi
budu, že mne rozloučiti
nic nemohlo. V tom umirám
a tuto píseň zavírám.