V svátek, v pátek, v kostele,
při stole, jak se líbi,
v každou chvíli, radostně,
žalostně, spasitedlně
znící
Složená a vydaná
od
Adama Michny z Otradovic
Jindřicho-Hradeckého.
━━━━━━━━
Léta Páně
1653.
Věnování
Urozeným Vládykám
/ Slovutné a mnoho Vzáctné poctivostí /
Pánu Purgmistru a Radě Starého Města Pražského
/ Pánům mně v dobrém příznivým /
etc.
Nevím co za případnost a povahu mají mezi sebou Laurus a Loutna / že onému a učenému Poétuv Bohu Apollinovi vždy se připisují: a on též ustavičně Loutnu svou mezi Laurový stromy klade a věší / a nebo pod Stínem jejích libezně s ní se obírá. Silný a udatný v boji Rek Apollo jest / protož Laurus znamení vítězství se jemu dává: Opatrný a libezný spolu mezi svou obci správce / a odtud Loutna Symbolum nebo Znamení libezně rozšafného správování / a Obce své zřízení jemu přednáší. Urození a Statečni Páni: Obojí ctnosti vznešenost V.M. již dávno naše milá vlast spatřila / skusili Nepřátelé / slyšely Krajiny / a divili se Národové / odkud i vitězná Znamení Laury / a nebo vítězné Koruny na V. M. Erbich se stkvějí a spatřůjí. Z té tehdy příčiny / odpustiti laskavě ráčíte / jestliže má tato Loutna / líbezný V.M. správy / a vyborného Panování Znamení / pod Stín vznešených Laurův V.M. to jest / znamenitých ctností / a vítězně hrdinských skutkův se uchýli a přivine. Pozdějí snad / nežli V.M. hodnost žádá /a u Triumfátorův obyčej byl / se odemne představuje: ale vím / že pro hluk a zvuk Triumfu / který jinší V.M. činili / snadby byla slyšená nebyla / pročež prodlívaje tak dalece / nyní v Pokoji / a po utíšení rozbroje / aby V.M. v tyto slavný Velikonoční Hody Boží / pozornějí obveselila / pokorně přednáším. Té naděje jsouce že mezi V. M. (kteří dlé Svědectví T a c i t a l. I. A n n. osvícené vlasti své Hvězdy býti ráčíte) mnohém pravdivějí nežli ona Orphea Loutna / mezi Hvězdami se stkvíti / a tuto mou ačkoliv špatnou k V. M. affecti osvědčuje / laskavě a přivětivě zníti bude.
V. M.
K službám volný
Adam Michna z Otradovic
Jindřicho-Hradecký