O nanebevstoupení Pána Ježíše

Nuž, s radosti,
nuž, s troubením,
s veselostí,
bubnováním
prozpěvůjme, křesťané,
nové hostí,
ej, zpíváním,
na výsosti
s radováním
vítají nebešťané.

Ej, své brány
bez odporu
z každé strany
tomu dvoru
Krále slávy otvírá
město krásné,
tomu Pánu
bydlo šťastné
všech svých stanů
nikoliv neodpírá.

Ej, chvátají
všecky kůry,
pospíchají
jemu zhůry,
v cestu na službu běží,
provázejí:
prozpěvují
nejlíbějí,
opakuji
"Alleluja Vítězi!"

Všickni v ráji
v přivítání
pěkně hraji,
v obcování
líbost největší mají,
svému Králi
s počestnosti
stále chvály
a s vděčnosti
ustavičně vzdávají.

Trůn se strojí
ne v levici,
ale stojí
na pravici
Otce všemohoucího,
za podnoží
jemu dáno
všecko zboží,
jest poddáno
okršlku vezdejšího.

Ej, korunu
Králi slávy
na tom trůnu
(tak řád pravý
chce) na hlavu sázejí,
tak zásluhy,
dobré činý,
jeho dluhy,
ctnosti jiný
tak se jemu splácejí.

I vzáctného
důstojenství,
královského
oučastenství
znamení podávají,
berlu zlatou:
tu žádají
pomoc svatou,
čáku mají,
jenž ji vyhledávají.

Tu se klaní,
tu poklonu
všickni činí
svému Pánu,
tu čest, chválu zpívají.
Tu koruny
vyvolení
sobě daný,
tu spasení
před tim trůnem skládají.

Slušná věc jest,
by se dála
i od nás čest
vždycky stálá
Vítězi: začínejme
na usvitě,
dne celého,
nuž, hlasitě
k slávě jeho
Alleluja zpívejme!