Lev z pokolení Júda

Přivitejte, Čeští lvové,
Lva z Júda pokolení,
v tu noc ať vaší zpěvové
k jeho zní oslavení.
Lev když zvěř popadne v lovu,
složí se na ni kvaltně,
Kristus Pán, nakloníc hlavu,
přemohl peklo statně.
Jemuž proto, ó Čechové,
zpívejte alleluja,
alleluja.

Tři dni a noci zplozený,
spíc, lvíček odpočívá,
když zařve otec, rozený
syn hned k boji pospíchá.
Jezu Kriste, odpočívals
tří dni a noci v hrobě,
na hlas Otce rychle povstals,
poslušen i v tom sobě.
Jemuž proto, ó Čechové,
zpívejte alleluja,
alleluja.

Lev tehdáž jest nejsilnější,
když na něm drahná hřiva,
jako obr nejmocnější
tolik diváků mívá:
nejináč při svém vzkříšení
roucho nesmrtedlnosti
maje Kristus k oslavení
přišel jest s svou mocnosti.
Jemuž proto, ó Čechové,
zpívejte alleluja,
alleluja.

Lev králem jest všechněch zvířat,
jak zařve, vše se třese
a jako též na hlas knížat
hned vše dostavuje se.
Tak Lev náš s hřmotem povstanouc
okázal se být králem,
zatřásla se zem, tak dadouc
svědectví, že jest Pánem.
Jemuž proto, ó Čechové,
zpívejte alleluja,
alleluja.

Štědrotu lev provozuje,
svou loupež jiné zvěři
jako hostům rozděluje,
ať tomu každý věří:
nápodobně Kristus slávu
vzaté nesmrtedlnosti
s námi rozdělí, když k Bohu
příjdem z té smrtedlnosti.
Jemuž proto, ó Čechové,
zpívejte alleluja,
alleluja.