O svatém Lukáši evanjelistovi

Křesťanský člověče,
snad jest tobě péče
zvěděti, kde Kristus bývá,
s kterými on rád přebývá.

S nim sladce jednati,
mile rozmlouvati
žádá tvé laskavé srdce,
chtěl bys ho najíti vbrzce.

Ať tě nezdržují,
krátce navrhují:
Tam tvůj milý Kristus bývá,
kde se o něm rozprávívá.

V městě i na poli,
na vrchu, v oudolí
dá se rád tobě najíti,
budeš-li o něm řeč míti.

To evangelista
Lukáš, kanclíř Krista,
svým příkladem prokazuje,
ač sám sebe nejmenuje,

když se s Kleofášem,
věrným tovaryšem,
do Emaus městečka brali,
že o Kristu rozmlouvali.

Vtom se jim ukázal
Kristus a jich tázal,
o čem by rozprávku měli,
aby jemu pověděli.

Odpovídajícím,
v víře chybujícím
sám Písma svatá otvíral,
na jich nevěru dotíral.

Ač pak s nim bývali,
však ho nepoznali,
až u večer, když chleb lámal,
tělo své v Svátosti dával.

Z toho poznávame,
světlý příklad máme,
že o Ježíši mluviti
jest ho k sobě přivábiti.

Pročež, ó člověče,
jestli tobě péče
Krista přítomně užiti,
hleď o něm častou řeč míti.