O svaté Markétě

Margarytu, tu perličku,
jejíž vzáctné jsou zásluhy,
krásnou nebeskou drůžičku,
jednou i také podruhý
společně chceme chváliti,
za ochránění prositi.

Zvláštní Boha milovníce
svět milovati nechtěla,
všech modlářův potupnice
víry pravé se držela,
nic na trápení nedbala,
nic na lákaní nedala.

Tak na modly zanevřela,
že chtěla raděj umříti,
prv než by Boha zapřela,
v ruce katanův přijíti,
snesla radějí šlehání,
těla háky roztrhání.

Metlu božského trestání
odvrať, Panno, od sluhův tvých,
veď každého ku pokání,
shlaď naši pokutu i hřích.
Upros, svata Margaréto,
všem slouham tvým dobré léto.

Panenku ohněm palili,
žádné nebylo litosti,
mučili, všelijak trápili,
však neubylo stálosti,
do žaláře tak ztrápená
byla svatá uvržená.

Tu kleknouc, pomoc žádala
v svém potýkání z vysosti,
znamením kříže zahnala
všecky ďábelské chytrosti.
Toho draka jak uzřela,
hned se mu směle opřela.

Škodlivé usilování
pekelného nepřítele
ať pomoc tvá vždy zahání,
netrpí pokušitele.
Bouřkami nedá škoditi,
pryč odvrátí krupobití.

Po ohni byla vhozená
do vody, však beze škody
právě zdravá vytažená
tato perlička zas z vody,
by mnohým k lékařství byla,
jim v nemocech posloužila.

Uslyš, Panno, préč přívaly
zažeň i deště škodlivé,
nepřestanem vzdáti chvály
tobě, Markéto, horlivé,
uslyš, k tvé cti my zpíváme,
na tebe se spolíháme.

Smrt skrze meč podstoupila,
tak smrt od ni přemožená,
nebesa obveselila,
kamž ji duše přinešená,
tělo svaté nám zůstalo,
nám k potěšení se stalo.

Skrz smrt tvou od moru, hladu
osvoboď všecky tvé slouhy
i od vojenského pádu,
k tobě s důvěrností pouhý
společně se utíkáme,
k tobě za pomoc voláme.

Bože, poslední žádosti
svaté Panny mučedlníce
učiň, prosíme, zadosti,
by ji všickni vzývajíce,
ujit mohli všemu zlému:
přišli k spasení věčnému.