Vánoční rosička

Již jest spadla rosička
tolikrát žádaná,
z nebe spadla rosička
jednou vyžádaná,
jednou vyžádaná.

Chceš-li vědět, rosička
kde se ta nachází?
V Betlémě ta vodička
šťastně nám vychází,
šťastně nám vychází.

Křesťanská, pospěš, duše:
rosa jest tekoucí.
Ach, nezaspi ji, duše:
jest i vytekoucí,
jest i vytekoucí.

Zbírej z rána rosičku,
pozdě při poledni.
Pros za pomoc Mamičku,
nebudeš poslední,
nebudeš poslední.

Nebudeš, ach, nebudeš,
dím opět, poslední:
když Josefa mít budeš,
budeš jistě přední,
budeš jistě přední.

Josef Pěstoun jest kvítek
betlémského ráje;
Maria jestiť štípek
betlémského máje,
betlémského máje.

Polila jest ten štípek
hojně rosa z nebe;
pokropila ten kvítek,
člověče, pro tebe,
člověče, pro tebe.

Odtud, odtud i tobě
teče ta rosička:
duše má, vem ji k sobě,
jest čerstvá vodička,
jest čerstvá vodička.

Žádal David vodičku
z čisterny betlémské:
teď, člověče, rosičku
máš z krve Panenské,
máš z krve Panenské.

Tuť přednáším vodičku,
žíznivá dušičko:
vypi tuto rosičku,
skučící hrdličko,
skučící hrdličko.

Přestane tak samota
tak dávného vdovství:
a nastane štědrota
bohatého Božství,
bohatého Božství.

Nepřestávej, Rosičko,
svět obvlažovati:
nepřestane, Rosičko,
on tě milovati,
on tě milovati.