O svatých Třech králich

Nové hvězdy nové světlo
nenadále se vyskytlo
na znamení,
ukázaní
všem nového Krále narození.

Tři mudrci, též králove,
z Sáby, Tarsu Arábove,
to spatřivše
a poznavše,
co znamenalo, se dovtípivše,

z rozličných krajin a zemí,
řízením Božím vedení,
nemeškali,
pospíchali,
znamenalého Krále hledali.

Na konich, sloních, velbloudích
a dromedářích přerychlých
se spojili
a přijeli
do Betlema, na Krále se ptali.

Hvězda jasná svou světlosti
rozptylující temnosti
když jest stála,
znamenala,
nového Krále jim ukázala.

Nalézli v zbořený stají
Děťátko s Pannou Mariji,
an ho chová
a objímá
chudičká Matička, libě zpívá.

Poznali to, žeť jest ten Pán,
který srdce jich pohnul sám,
na zem padli,
se kláněli,
drahé dary mu ofěrovali.

Jeden mirrhu, druhý zlato,
kadidlo třetí: považ to,
že ne darmo
a na prázdno
to všecko bylo od nich konáno!

Zlato znamená království,
kadidlo pak pravé Božství,
mirrha vonná,
však odporná,
smrtedlnost člověčenství znamená.

Přistupmež i my, křesťane,
ofěru naši podejme,
zlato víry,
ctnosti mirrhy
a kadidlo vonné, lásky dary.

Řkouc: Ó přemilé děťátko,
Ježíši, libé paňátko,
ó smiluj se
a slitůj se,
jenž naše vzal člověčenství na se!