O svatém Joáchymovi, otci blahoslavené Panny Marie

Ó velmi šťastného otce,
dcera Matkou Boží bude,
šťastný strom, šťastné ovotce,
skrz to svět žalosti zbude!
Zbude žalosti,
zbude těžkosti.

Vesele tehdy zpívati
chceme my dnes bez přestání,
chceme dnes opakovati
božské nám obdarování,
božské milosti,
božské štědrosti.

Joachyme, muži přesvatý,
tys světa veliké štěstí,
skrz tvé ovotce bohatý
jest zbaven velkých neřestí,
zbaven rozbroje,
došel pokoje.

To jsou přešťastný manžely,
Jáchym též i Anna svatí,
žádný ať více neželi,
skrz ně přišli dnové zlatí,
přišla jest radost,
minula žalost.

Ti zrodili novou Evu,
proměna divná se stala,
ušel svět věčnému hněvu,
velká radost nastala.
Radost, plesání
až do skonání.

Jich dcera nevěstou sluje
velikomocného Krále,
láska divné věci kuje,
spatří svět, co bude dále.
Bude věc divná,
peklu protivná.

Jak veliké potěšení
byla Panenka rodičům,
neskončené zarmoucení
tať jest pekelným paličům,
jest jich trápení,
jest bez skončení.

Ó otče Boží Matičky,
uslyš její služebníky,
ostříhej na čas kratičký,
zahlaď duších protivniky,
zprosť slouhu tvého
od všeho zlého.