Smrt – konec – zvonec
Co smrt jest, chcete věděti?
Slyšte, staří, slyšte, děti:
jest smrt jest všeho konec.
Mrhá stříbro, tratí zlato,
vše zboží obrací v bláto:
jest všech pokladů konec.
Ruší rozkoš, dobrou vůli;
mění všecku lidskou zvůli:
jest veselosti konec.
Tovaryšstvo přetrhuje
i manželstvo vyzdvihuje;
jest vší krevnosti konec.
Maže císařská nadání,
nedbá na panská vydání:
vší mocnosti jest konec.
Láme obrovou statečnost,
praví, že v ni není věčnost:
jest zdraví, síly konec.
Po němž bez konce nastává
věk, jenž na věky zůstává:
jest smrt věčnosti zvonec.
Jak se nejprv s nim zazvoní,
hned nám prach, popel zavoní:
nastává věk bez konce.
Člověče, pomni na konec;
pomni stále na ten zvonec.
A nebudeš hřešiti.