Loutna česká
Adam Michna z Otradovic

Svadební prstynek

Kleopatra, hrdá žena,
svému miláčkovi:
od lásky v tom přemožená
Venuší, ptáčkovi
drahou perlu jest připila.

Perlička nepřeplacená
jest ctnost, poníženost:
vyvolených drahá cena
jest i vyvýšenost.
Přemoženás, Kleopatra.

Ó poníženost, kamínku,
diamante jasný:
ó poníženost, prstýnku,
svazečku přešťastný:
bez tebe ctnost, ach, není ctnost.

Poníženost, ó perličko,
vítej nastokráte,
Syna Božího rodičko,
vítej tisíckráte,
skrz tebe jest Bůh bratr náš.

Chýlilo se všecko k pádu,
tys byla podpora,
že Boha nechal svět zadu,
měl býti potvora:
ty jsi všecko napravila.

Adam chtěl chválu nabýti
s svou milou Evičkou,
však oba byli zabyti,
tatiček s matičkou,
poníženost jim scházela.

On Šalomún, král nad králi,
divně jest mudroval;
odtud se je[m]u vysmáli,
neb byl přemudroval,
neměl doma poníženost.

Dej se jednou oblomíti,
duše zatvrdilá,
chceš-li v nebi částku míti,
nech hříšného díla,
a vzdej se Boží Matičce.

Jmenujeme se křesťané,
s tím se honosíme:
požehnání se nestane:
Rodičku musíme
s Synem Kristem ctít Mariji.

Zůve nás ranní zvonění,
v povětří ptáčkové,
všelijaké hudby znění,
na kruchtách žáčkové,
abychom Panně zpívali.

Zdráva buď, Paní betlémská,
Hrabinko lauretská,
Královno jeruzalemská,
Kněžno názarétská,
buď pozdravena na věky.

Tak, tak tebe pozdravují,
tvojí milovnící,
z tvé milostí se radují,
ubozí hříšnicí,
neopouštěj, Matko, děti.

 Úvod Nahoru Napište nám