O svatém Ondřeji apoštolu

Ó všickni netrpěliví,
v neštěstí přilíš truchliví,
pozorůjte,
slyšíc svatého Ondřeje,
jak se všem bolestem směje,
následujte!

Jak se směle k svému kříži,
jak vesele k smrti blíži,
rozjímejte.
Jak hrubě kříž vychvaluje,
jak laskavě pozdravuje,
poslouchejte:

»Zdráv buď, kříži vinšovaný,
pravým srdcem milovaný,
zdráv buď, kříži!
Tě Kristus smrti oslavil,
tebou nás od hříchu zbavil,
svatý kříži!

Vida tě, v víře neklesám,
alebrž srdečně plesám
veselosti.
Nadějíc se, že skrz tebe
přijme mně Kristus do nebe,
do radosti.

Ó kříži, jenžs Místra mého
přijal, přijmi též mne, jeho
učedlníka.
Vyveď mne z světa marného
a vrať Pánu svému svého
služebníka.«

Vtom ho na kříž přivázali,
kdež on vesel vděčné chvály
Bohu vzdával.
Dva dni vise, lid učiti,
křesťanskou víru hlásiti
nepřestával.

Zatim lid nevinnost hájil,
lásku k svatému netajil,
hlasem křiče,
že chce vládaře zabiti,
nedá-li ho hned složiti
z jeho kříže.

Ale svatý Boha prosil
a smrt na kříži vyprosil
od Ježíše.
Neb hned z této strastí zemské
šťastně vyšed, do nebeské
vešel říše.

Ó by každý s tou radosti,
s tou láskou, trpělivosti
svůj kříž snášel!
Jakou by po časné strasti
v té věčné nebeské vlasti
rozkoš našel!