O nerozdílné Trojici svaté

Ó nejsvětější Trojice božská!
Ó Svatý, Svatý, Svatý,
božské jediné podstaty,
budiž od nás ctěn, chválen,
jenžs trůj v osobách Bůh jeden.

Ó nestíhlá všemohoucnost božská!
Ty jsi všecko stvořila,
mocnou krásou obdařila.
Od tebe všecko plyne,
bez tebe míji a hyne.

Ó všecko vědoucí moudrost božská!
Co se svíti na nebi
i co se vidí na zemi,
všeckos moudře zřídila,
čas i život vyměřila.

Ó nevymluvná dobroto božská!
Ty všecko opatruješ,
ty chráníš i obživuješ.
Pokrm i oděv dáváš,
v své bytnosti zachováváš.

Ó předivná prozřetedlnost božská!
Propast jsou tví soudove,
divní, však jistí cílove.
Všecko dobře spravuješ,
v svém řízení nechybuješ.

Ó hrozná hříšným spravedlnost božská!
Všeckoť se tebe bojí,
před tebou sotva obstojí
dobrý a spravedlivý,
neutečeť člověk hříšný.

Ó nesmírná dobrotivost božská!
Ty člověka hříšného,
z svých hříchův se kajícího,
milostivě přijímáš,
nepravosti světa snímáš.

Ó přemilosrdné Srdce božské
a přesvatá Trojíce,
milosrdenství studnice:
k toběť hříšní voláme,
za smilování žádáme.