O Zvěstování blahoslavené Panny MARIE

Z nebe posel vycházi
zdávna vinšovaný,
k Panně Mariji vcházi
od Boha poslany,
ten rájský archanděl,
jmenován Gabriel.

Pokorně se pokloniv,
koná své poselství,
svou hlavu ctně nakloniv,
ctí svaté panenství,
Pannu pozdravuje,
divnou věc zvěstuje:

"Zdrávas, Panno, milosti
božskou naplněná,
krásou všelikých ctnosti
nad jiné vznešená,
porodíš synáčka,
Božího miláčka.

Syn Boží tebe volí,
chce tě matku míti,
jak jen srdce tvé svolí,
hned ho máš počíti;
svol, Panenko čistá,
počni Pána KRISTA.

Proč se rdíš, proč vyptáváš,
jak to může býti?
Ač muže nepoznáváš,
nemeškej svoliti.
Panenství nezrušíš,
že jsi Matkou, zkusíš.

Neboj se, to učiní
sám Bůh všemohoucí,
tobě čisté zastíni
Duch svatý žádoucí;
co nelze mysliti,
může Bůh činíti."

Když tak Maria slyši
anděla svatého,
dí: "Jáť jsem ta nejnižší
děvka Pána mého,
chci, ať se mi stane
podlé vůle Páně."

Plesej, Královno rájská,
že, jak jsi svolila,
divné věcí moc božská
v tobě způsobila,
počalas v svém těle
světa Spasitele.

Ó divná věc a nová,
Boha jsi obsáhla,
tak mocná jsou tvá slova,
Bohas z nebe stáhla,
na tvé jedno slovo
vtělil se Bůh Slovo.

Milá Boží Matičko,
buď naší řečníci,
promluv za nás slovičko,
buď orodovníci;
koho ty zastáváš,
věčně zachováváš.