O Nanebevzetí blahoslavené Panny Marie

Která jest to jak denníce
vzhůru se vznášející,
nad všecku krásu měsíce
na nebe vstupující?
Což to za hvězdu překrásnou,
což to za světlost přejasnou?

Jak slunce jestiť výborná,
nad slunéčko jasnější.
Toť jest Panenka pokorná,
z všech Bohu nejmilejší.
Tať jest ta krásná hvězdička,
přesvatá Krista Matička.

Radůjte se, ó plavcove,
v tom světě se plavící.
Radostní nastali dnove,
ej, na božské pravici
vzešla Hvězda velmi krásna,
nade všecky hvězdy jasná.

Sem obraťte vaše oči,
tať vás přímo povede.
Nechť se štěstí, jak chce, točí,
na břeh šťastně dovede.
Za tou prosím přímo plujte,
v tom umyslu stálí stůjte.

O tom hvězdářove praví
lidského přirození,
od hvězd nemoc, také zdraví
že častokrát se mění.
Od té Hvězdy zdraví samé,
odtud všecko dobré máme.

Skrz tu věčné zdraví pošlo,
zdraví všem spasitedlné,
skrz tu Slunce právě vzešlo,
Světlo neproměnítedlné.
To vše k užitku našemu,
budiž chvála Všemocnému.

Sem, ó dušičko nemocná,
podej se ty Hvězdičce.
Ona bude nápomocná,
hotová pomocníce.
Zažene všecky nemoci
svou svatou mocnou pomoci.

Ó Hvězdičko nejjasnější,
svěť nám ve tmách bydlícím,
dej, Panenko nejčistější,
srdce čisté kajícím.
Za tebou ať se dostanem,
s tebou na věky zůstanem,
Amen.