Na hradbách
Na Paříž dneska myslím zas.
Tu výhodu poskytuje,
že byť tam i život šel mimo nás,
aspoň nevyrušuje.
Pěkné to chvíle bývaly,
kddyž u versaillské brány
pod jasnou oblohou lítaly
zvečera aeroplány.
Postavy s hradeb se dívaly,
lidí, co měli víc času
než peněz, a obdivovali
vtělené myšlenky krásu.
A vlažný vzduch kolem třás’,
jak moto oddychoval. – – –
Šel sice život mimo nás,
ale nevyrušoval.