Demaskovaná láska

Dobře jsem jeď a dobře jsem pil
na večer ve Pšorrbroji
a v noci jsem se nasytil
smyslnou láskou tvojí.

Tvá malá ramena líbal jsem
něžně znova a znova.
V přívalu vděčnosti říkal jsem
sladká a dětinská slova.

Nevím ženo, jak v tobě ďas
vzbudil šlapanou pýchu,
že ironizovat začalas
vážnost našeho hříchu

a sliby, které se neplní,
a vášeň, co do rána zchladne,
a něhu, jež nitro nezvlní,
za niž se zastydím za dne.

Zamrazilo mne. Pravdy slov tvých
vědom byl jsem si zcela.
Drzé své ruce jsem zahanben zdvih'
s tvého dívčího těla.